|
|
Vyhodnocení obsahu 137Cs v houbách a lesních plodech na území Jihočeského kraje
HÁLOVÁ, Jana
Sběr a konzumace lesních hub a borůvek patří v České republice mezi velmi oblíbené sezónní aktivity. V důsledku černobylské havárie však tyto suroviny mohou obsahovat zvýšené množství radionuklidů. Cílem práce bylo provést vyhodnocení obsahu 137Cs v borůvkách a houbách nasbíraných v Jihočeském kraji v období 1992 až 2020. Ve vzorcích hub (n = 318) a borůvek (n = 142) byly analyzovány výsledky měření hmot-nostní aktivity 137Cs získané z databáze MonRaS provozované Státním úřadem pro jadernou bezpečnost. Hmotnostní aktivita 137Cs ve vzorcích se pohybovala v širokém rozmezí: pro hřibovité houby dosahovala hodnot od 0,18 do 6430 Bq/kg; pro lupenaté houby od 0,28 do 4040 Bq/kg; pro borůvky od 0,24 do 2046 Bq/kg. Byla potvrzena vyšší schopnost akumulovat radionuklid 137Cs pro houby hřibovité ve srovnání s hou-bami lupenatými. Vypočtená efektivní dávka způsobená konzumací hub a borůvek byla vyhodnocena jako zanedbatelná a tvořila necelé 1 % obecného limitu pro obyva-telstvo. Přes tyto příznivé výsledky je třeba v podrobném monitoringu surovin pochá-zejících z přírody pokračovat a zajistit bezpečnost potravinového řetězce.
|
|
|
Vliv stromů na kontaminaci půdy 137Cs
TRNKOVÁ, Michaela
Zkoušky jaderných zbraní v atmosféře a havárie na jaderně energetických zařízeních v posledních padesáti letech způsobily významnou kontaminaci životního prostředí. Některé uniklé radionuklidy mají poločas přeměny až několik desítek let a jsou stále přítomny v životním prostředí. Z tohoto důvodu stále probíhá monitorování radiační situace na území České Republiky s cílem zjistit chování a kinetiku umělých radionuklidů v životním prostředí a závažnost radiologických dopadů na člověka. Výsledky tohoto monitorování slouží k přehledu o radiační situaci, sledování dlouhodobých trendů a v neposlední řadě i k získání nových poznatků, které mohou usnadnit zvládání radiační mimořádné události. Cílem této diplomové práce bylo změřit obsah 137Cs v půdách odebraných pod a kolem korun listnatých stromů na území zasaženém radiačním spadem a zjistit, zda koruna stromu má vliv na distribuci cesia v půdách pod nimi. Za tímto účelem byla stanovena výzkumná otázka: Mají koruny stromů vliv na distribuci cesia v půdách pod nimi? Pro lepší srozumitelnost je úvod práce věnován informacím o ionizujícím záření, základním pojmům a veličinám z oblasti ionizujícího záření, zdrojům kontaminace radionuklidy, především havárii jaderné elektrárny Černobyl, kontaminaci životního prostředí a obyvatelstva a prvkům důležitým pro praktickou část této práce. Na teoretickou část pak navazuje metodika výzkumu. Vzorky půd byly odebírány pod pěti listnatými stromy druhu ořešák královský, které vyhovovaly stanoveným kritériím pro odběr. Pod každým stromem byly odebírány vzorky do třech směrů svírajících úhel 120° vždy u kmene, v polovině koruny, na kraji koruny a mimo korunu. Tedy 12 vzorků u každého stromu, celkem 60 vzorků. Suché a vyčištěné vzorky půd byly změřeny pomocí polovodičové gama spektrometrie, která určila hodnoty hmotnostní aktivity radionuklidu 137Cs a také přirozeně se vyskytujícího radionuklidu 40K. Z naměřených hodnot byly vytvořeny grafy. I přes časté odchylky, které mohou být způsobeny vlivem přírodních jevů či činností člověka z nich vyplývá, že koruny stromů mají vliv na distribuci 137Cs v půdách pod nimi.
|
|
|
Korelace obsahu Cs-137 mezi půdou a houbou Jelenkou obecnou
DŽURNÝ, Vladan
Během posledních let se dostává do popředí otázka zvýšené kontaminace masa divokých prasat Cs-137. Jako jeden z dominantních původců této kontaminace je označována houba Jelenka obecná pro svoji schopnost akumulovat Cs-137 ve velkém množství. Posoudit míru schopnosti, s jakou je Jelenka obecná schopna Cs-137 přijímat, nám umožňuje tzv. transferový faktor (dále jen "TF"). Cílem práce je zjistit TF Cs-137 do houby Jelenky obecné a porovnat jej s TF pro jiné druhy hub. Za účelem vypočítání TF byla stanovena hmotnostní aktivita Cs-137 v jednotlivých vzorcích (Jelenka obecná a půda, ve které se nachází). Hmotnostní aktivita Cs-137 byla měřena v laboratoři Regionálního centra SÚJB v Českých Budějovicích pomocí HPGe detektoru gama záření a následně stanovena v programu Gamwin. Celkem bylo měřeno 6 vzorků z území Jihočeského kraje. Nejvyšší naměřená hodnota hmotnostní aktivity Cs-137 byla u vzorku Okrouhlá I (půda: 105 Bq.kg-1), (Jelenka obecná: 2030 Bq.kg-1). Největší vypočítaný TF = 19,3 (Okrouhlá I) byl porovnán s TF 26 druhů hub z vybrané publikace. Byla zjištěna velmi silná korelace mezi množstvím Cs-137 v půdě a Jelence obecné. Zjištěný TF je výrazně větší než TF porovnávaných hub. Silná korelace a výrazná hodnota TF představuje potenciál Jelenky obecné absorbovat mnohem větší množství Cs-137 než porovnávané druhy hub, což potvrzuje hypotézu práce. Výsledky práce mohou přispět k objasnění původu vysokého obsahu Cs-137 v mase divokých prasat a také mohou představovat základ pro další zkoumání této problematiky.
|
|
|
Obsah Cs-137 v lesní zvěři
HÁKOVÁ, Veronika
Na okolní svět působí ionizující záření od nepaměti. Nejdříve se jednalo pouze o přírodní zdroje, jako je kosmické a sluneční záření nebo záření zemské. S technickým rozvojem společnosti je spojen i objev umělých zdrojů ionizujícího záření. Lidé se zabývali jejich studiem nejdříve s ušlechtilými cíly. Nakonec se podařilo objevit i negativní stránku využití štěpení atomu, a sice ve formě jaderných zbraní. Umělými zdroji ionizujícího záření jsou především produkty vznikající při zkouškách jaderných zbraní, které probíhaly převážně v 50. a 60. letech 20. století a dále produkty vnikající při haváriích jaderných elektráren. Na území České republiky měla největší vliv, co se týče kontaminace životního prostředí radionuklidem cesia Cs-137 (dále jen Cs-137) havárie jaderné elektrárny v Černobylu. Cílem bakalářské práce bylo porovnání množství Cs-137 v mase některých druhů lesní zvěře, pomocí polovodičové spektrometrie gama. Pro potřeby bakalářské práce byla formulována výzkumná otázka: Liší se obsah cesia Cs-137 v závislosti na živočišném druhu? V úvodu bakalářské práce jsou popsány obecné poznatky o ionizujícím záření. Následuje stručný přehled veličin, které se ionizujícího záření týkají. Jelikož se je zkoumán obsah Cs-137 v mase lesní zvěře, je v další části práce popsán prvek cesium a jeho izotop Cs-137. Velmi často bývá obsah Cs-137 srovnáván s obsahem přírodního draslíku K-40 (dále jen K-40), který je jedním z nejrozšířenějších radionuklidů v životním prostředí. Proto je v práci také zmíněn. Další část bakalářské práce je věnována přehledu vývoje jaderných zbraní, který v podstatě začal v období mezi světovými válkami na počátku 20. století. Druhým nejvýznamnějším zdrojem Cs-137 na našem území byla havárie čtvrtého reaktoru jaderné elektrárny Černobyl 26. dubna 1986. Mimochodem právě letos uplynulo 30 let od jedné z největších jaderných katastrof vůbec. V následující části je uveden přehled druhů lesní zvěře, která byla předem vytipována a jejíž maso bylo použito jako vzorků pro měření hmotnostní aktivity Cs-137. Hmotnostní aktivita byla měřena polovodičovou spektrometrií gama na Regionálním centru Státního úřadu pro jadernou bezpečnost v Českých Budějovicích. Vzhledem k dostupnosti lovné zvěře byla zvolena lokalita Jindřichohradecka. Vzorky masa, které byly k dispozici pro účely měření, byly z následujících druhů lesní zvěře: prase divoké, daněk skvrnitý, srnec obecný, liška obecná a zajíc polní. Z každého, legálně uloveného kusu, byl odebrán vzorek o hmotnosti přibližně 500 g. Maso bylo poté očištěno, nakrájeno a vloženo do speciálních Marinelliho měřících nádob a zamraženo. Následně byla stanovena hmotnostní aktivita Cs-137 a pro porovnání také K-40. Hodnoty naměřené hmotnostní aktivity Cs-137 se pohybovaly v rozmezí od 1,9 Bq.kg-1 do 191 Bq.kg-1 a v obou případech se jednalo o vzorek masa z prasete divokého. Hodnoty hmotnostní aktivity K-40 byly v rozmezí od 47,4 Bq.kg-1 do 201 Bq.kg-1, kdy nejnižší hodnota byla zjištěna u vzorku masa z prasete divokého a nejvyšší hodnota u vzorku masa ze srnce obecného. Hodnoty hmotnostní aktivity Cs-137 a K-40 u vzorku z masa lišky obecné byly téměř totožné. Hodnota hmotnostní aktivity u žádného vzorku nepřesáhla hranici 600 Bq.kg-1, která je stanovena vyhláškou č. 307/2002 Sb., o radiační ochraně. Z naměřených hodnot tedy vyplývá, že obsah Cs-137 se v jednotlivých druzích lesní zvěře liší. Ze statistických údajů bylo zjištěno, že spotřeba masa lesní zvěře je průměrně 0,7 kg na dospělou osobu za kalendářní rok. V případě naší rodiny se tento údaj pohybuje kolem 7,2 kg na osobu za kalendářní rok. Pro zajímavost byl vypočítán úvazek efektivní dávky pro spotřebu jak 0,7 kg tak odhadovaných 7,2 kg. Při spotřebě 0,7 kg masa z lesní zvěře za rok byl spočítán úvazek efektivní dávky 0,0017 mSv a při spotřebě 7,2 kg masa za rok 0,018 mSv. Bylo zjištěno, že hodnoty efektivních dávek nejsou v těchto případech významné, kontaminace Cs-137 v mase z dostupné lesní zvěře je mini
|
|
|
Obsah cesia - 137 v jednotlivých druzích půd ve vybraných lokalitách ČR
ČADOVÁ, Michaela
Cesium-137 je jedním z významných umělých radioaktivních prvků, jehož zdroji jsou testy jaderných zbraní v atmosféře prováděné ve 20. století a havárie na jaderných elektrárnách jako například Černobyl. Z důvodu nerovnoměrných srážek, jsou patrné značné rozdíly radioaktivního spadu v různých oblastech České republiky v době průchodu radioaktivního mraku po výbuchu Černobylu. Vzhledem k vysoké rozpustnosti cesia-137 ve vodě a snadnému šíření v přírodě dochází ke kontaminaci i spodních vrstev půd, kde se nacházejí kořenové systémy rostlin. Cílem předložené práce je odběr jednotlivých vzorků půd ve vybraných lokalitách, kde byla v roce 1986 zjišťována významná kontaminace černobylského původu, stanovení obsahu cesia-137 pomocí polovodičové spektrometrie gama a porovnání v závislosti na druhu půdy. Výzkumná otázka byla stanovena: Liší se obsah cesia-137 v jednotlivých druzích půd? V rámci námi provedené studie byly odebírány vzorky neobdělávané zemědělské půdy a lesní půdy ve vrstvách 0-5, 5-10 a 10-15 cm na Kvildě, Zadově a Churáňově. Pro porovnání výsledků byl proveden sběr i v lokalitě, kde nebyl radioaktivní spad tak významný. Touto lokalitou je okolí obce Stráž nad Nežárkou, která se nachází na území Chráněné krajinné oblasti Třeboňsko. Z výsledku měření půdy bylo zjištěno, že i po uplynutí více než 30 let od havárie v Černobylu se cesium-137 stále nachází především ve svrchních vrstvách půdy, konkrétně v hloubce do 5 cm. Nejvyšší hmotnostní aktivita byla naměřena u lesní půdy na Zadově v hloubce 0-5 cm (364 Bq.kg-1) s rozmezím od 2,24 Bq.kg-1 do 364 Bq.kg-1. Nejvyšší hodnota hmotnostní aktivity draslíku K-40 byla naměřena u neobdělávané zemědělské půdy z lokality Kvilda v hloubce 0-5 cm (883 Bq.kg-1).
|
|
|
Cesium-137 v mase lesní zvěře na území Šumavy
VENČOVSKÁ, Petra
Naše území bylo umělým radionuklidem cesium-137 (dále jen 137Cs) kontaminováno skrze radioaktivní zamoření v rámci zkoušek jaderných zbraní v atmosféře a díky největší jaderné havárii, která se odehrála v Černobylu. Kontaminace životního prostředí a jeho složek 137Cs je stále monitorována díky dlouholetému poločasu rozpadu tohoto radionuklidu. Stanoveným cílem práce je porovnání hmotnostní aktivity 137Cs v jednotlivých druzích lesní zvěře pocházející z území Šumavy. Z čehož vyplývá i stanovená výzkumná otázka, zda je rozdíl v obsahu 137Cs v mase různých živočišných druhů žijících v lesích na území Šumavy? Dle dostupnosti vzorků byly vybrány správní obvody měst Vimperk a Horní Planá. Z těchto lokalit pochází tedy i 14 měřených vzorků srstnaté zvěře, které byly poskytnuty k tomuto výzkumu. Obsah 137Cs byl tedy stanovován pomocí polovodičové spektrometrie gama., kdy kromě zmíněného 137Cs byl pro porovnání stanoven také draslík-40 (dále jen 40K), který je nejrozšířenějším přírodním radionuklidem. Z výsledků měření také vyplývá, že větší koncentrace 137Cs byla ve vzorcích pocházejících z oblasti Vimperku a dále také, že vyšší hmotnostní aktivita 137Cs byla měřena u býložravců. Nejvyšší hodnota 40K pak byla naměřena jak u býložravce, tak i všežravce. Ze získaných výsledků byly vypočítány úvazky efektivní dávky, pro vyjádření míry kontaminace, která by nastala v případě konzumace kontaminovaného masa. Vypočítané hodnoty úvazků efektivních dávek vzhledem k vnitřní kontaminaci a také vzhledem k ostatním zdrojům radioaktivního záření nejsou významné a jejich vliv na zdraví našich obyvatel je zanedbatelný.
|
|
|
Srovnání měrných aktivit cesia 137 v různých druzích mechu
TRNKOVÁ, Michaela
Cílem bakalářské práce bylo změřit obsah cesia 137 v různých druzích mechu na území zasaženém radiačním spadem a porovnat, zda různé druhy mechů mají rozdílnou tendenci absorbovat radionuklidy. Za účelem dosažení cíle byla stanovena výzkumná otázka: Obsahují různé druhy mechu na území zasaženém radiačním spadem rozdílné množství cesia 137? Teoretická část práce obsahuje informace potřebné k pochopení řešené problematiky a uvedení do současné situace. Jedná se o základní radiobiologické pojmy a základní jednotky a veličiny. Dále jsou uvedeny informace o radionuklidu Cs-137, jeho zdrojích a kinetice v přírodě. V praktické části práce je rozebrána metodika a výsledky praktického měření vzorků mechu, ale i půd odebraných z jejich podloží. V odborné literatuře je mech často uváděn jako významný bioindikátor radionuklidů. V této práci jsou ale vzorky mechu odebírány podle konkrétního druhu s cílem zjistit, zda se u jednotlivých druhů liší tendence absorbovat radionuklidy. Pro odběr vzorků byly vybrány lokality, kde byl podle dřívější studie naměřen vysoký obsah Cs-137 v půdách, způsobený radioaktivním spadem v roce 1986. Celkem bylo odebráno 20 vzorků mechů a 20 vzorků půd z jejich podloží. Jednou lokalitou odběru byl i ostrov Valaam nacházející se na Ladožském jezeře v Ruské federaci, kde byly odebrány čtyři vzorky mechu. Hmotnostní aktivita byla měřena pomocí polovodičové spektrometrie gama. Kromě Cs-137 byl zjišťován i obsah přírodního radionuklidu K-40. Naměřená spektra byla vyhodnocena pomocí softwaru GAMWIN. Měření hmotnostní aktivity Cs-137 ve vzorcích mechu a ve vzorcích půd z jejich podloží společně s výpočtem transferového poměru potvrdili, že různé druhy mechu na území zasaženém radiačním spadem obsahují rozdílné množství Cs-137.
|
|
|
Obsah Cs-137 v houbách
ČADOVÁ, Michaela
Cílem předložené práce je porovnání obsahu Cs-137 v jednotlivých druzích hub ve vybrané lokalitě pomocí polovodičové gamaspektrometrie. Výzkumná otázka byla stanovena: Liší se obsah Cs-137 v závislosti na druhu hub? V úvodní části se věnuji základním poznatkům o ionizujícím záření, které jsou důležité pro pochopení celé řešené problematiky. Jedná se o základní radiobiologické pojmy, jako jsou radioaktivita, ionizující záření, jeho biologické účinky a základní jednotky a veličiny, které se používají v radiobiologii a radiační ochraně. Dále se zabývám měřeným radionuklidem Cs-137, jeho zdroji na našem území, ke kterým patří havárie jaderné elektrárny Černobyl a testy jaderných zbraní ve 20. století. Věnuji se také koloběhu tohoto prvku v přírodě, jeho distribuci v organismu a vlivy na naše prostředí. Krátce se zabývám i základními poznatky o akumulaci Cs-137 v houbách. Dalším zmíněným bodem je metodika výzkumu, tedy stručný úvod do polovodičové spektrometrie gama. Pro odběr vzorků byly vybrány lokality Zadov, Churáňov a Kvilda na Šumavě, kde byl v roce 1986 největší radioaktivní spad. Pro porovnání byly změřeny i vzorky hub z lokalit, kde nebyl spad tak významný. Jedná se o lokality v okolí obce Příbraz a v lesích Jemčina na Třeboňsku. Celkem bylo odebráno 26 vzorků hub. Hmotnostní aktivita byla měřena pomocí polovodičové spektrometrie gama na Regionálním centru Státního úřadu pro jadernou bezpečnost v Českých Budějovicích. Kromě Cs-137 byl zjišťován i obsah přírodního izotopu draslíku-40. Jedná se o chemický homolog Cs-137, který má podobné vlastnosti a je obsažen homogenně v celém ekosystému. Pro porovnání byla měřena hmotnostní aktivita i u ostatních složek lesního ekosystému, jako jsou mech, kůra, šišky a zem. Doba měření byla u vzorků hub asi 24 hodin. U ostatních složek lesního ekosystému probíhalo měření v rozmezí 24 48 hodin. Naměřená spektra byla vyhodnocena pomocí softwarového nástroje GAMAT. Nejvyšší naměřená hmotnostní aktivita Cs-137 byla zjištěna u vzorku hřibu smrkového z lokality Churáňov na Šumavě (4 265 Bq.kg-1). Poměrně vysokou aktivitu vykazuje také holubinka vrhavka ze Zadova (3 050 Bq.kg-1). Nejmenší množství Cs 137 bylo naměřeno u bedly vysoké, pocházející z lokality Jemčina na Třeboňsku (5,6 Bq.kg 1) a u vzorku ryzce syrovinky z okolí obce Příbraz (34,7 Bq.kg-1). Nejvyšší hmotnostní aktivita přírodního radionuklidu K-40 byla naměřena u vzorku muchomůrky růžovky z lokality obce Příbraz (4 329 Bq.kg-1). Vysoká hodnota byla patrně zapříčiněna používáním hnojiv nebo pesticidů poblíž tohoto vzorku. Velké množství K-40 bylo zjištěno také u lakovky ametystové, pocházející taktéž z okolí obce Příbraz (2 901 Bq.kg-1). Naopak nejméně byl tento prvek obsažen ve vzorku bedly vysoké z lesů Jemčina (971,8 Bq.kg-1) a ryzce syrovinky z Příbraze (999,6 Bq.kg-1 ). Dle naměřených hodnot můžeme konstatovat, že naměřená hmotnostní aktivita se velmi liší. Jednotlivé lokality vykazují rozdílné hodnoty z důvodu nerovnoměrných srážek na našem území v době průchodu radioaktivního mraku po výbuchu Černobylu. Liší se však i konkrétní druhy hub z totožných lokalit, což je zapříčiněno mimo jiné vlastnostmi půdy a hloubkou mycélií. Zjištěné výsledky korespondují se skutečností, že hřibovité houby vykazují větší množství Cs-137 na rozdíl od hub lupenatých, které uvádí i další autoři.
|
host ::
RSS.